Dalších 5 + prodloužení doby plnění

Dneska toho bude vážně hodně, tak snad vás tím neodradím. Snažila jsem se vám to trochu vynahradit za dlouhý čas NICnepublikování.... 

Tak jdeme na to.

Pár cílů jsem si musela trošku poupravit, protože bych je jinak nikdy nesplnila. :D

To se právě dostávám k tomu, že už minulý rok, ač vlastně nevědomky, jsem si splnila další přání,

 a to č. 99 = Vykoupat se v noci ve vodě.

Původní plán byl moře, jezero, nebo něco takového, ale poslední tři roky jsem u moře bohužel nebyla, tak musel stačit prachobyčejný bazén na mé letní brigádě, který teda byl strašně studený! Ale nám to nevadilo, byly jsme plní dobré nálady a náš bláznivý nápad,který jsme vymysleli přes den,když jsme tvrdě pracovali v letním rekreačním středisku, se v noci stal reálným. Bylo to skvělý! I za střízliva by určitě bylo! Fakt jsem nevěřila, že koupat se v noci v bazéně je tak jiný jako ve dne.... Možná to bylo těma drinkankama s paraplíčkem...

č.29 = Jít na festival - Brněnský Majáles

Tradiční studentský májový festival, který navštíví desetitisíce lidí po celé ČR v různých větších městech. Já šla už po druhé na ten brněnský. A stálo to zase za to. Jelikož mám ráda české interprety a za koncerty docela nerada utrácím, tak tohle byla ideální příležitost, jak se podívat v jeden den, za jeden lístek, za jednu cenu (ne až zas tak vysokou, okolo 400 korun) na plno dobrých vystoupení, užít si naplno hudbu, kterou přes rok poslouchám a samozřejmě by to nebylo ono bez mých super přátel, kteří mi po celou dobu dělali společnost. Super byly také fotokoutky, kde jste se mohli nechat vyfotit kdykoliv, s kýmkoliv a ještě zadarmo. Počasí vyšlo, areál byl dost velký na to, kolik tam bylo lidí, design kelímků podle mě úplně top. Jediné, co mi na letošním Majálese trošku vadilo, že hlavní kapely hráli ve stejnou dobu a i tak skončily. Tím pádem se dostat po jejich vystoupení v rozumný čas ven z areálu bylo zcela nemožné, protože celé Brněnské výstaviště se v jednu chvíli ,,rozhodlo", že už půjde domů. Kromě teda těch, co zůstali na afterparty, kde jsem já teda nebyla, ale slyšela jsem, že taky nebyla vůbec špatná.
Pokud uvažujete, že byste na Majáles šli, tak neváhejte :) Alespoň jednou tento festival navštívit není vůbec od věci a za mě jedině palec nahoru! :)

Tady máte Teaser z roku 2014 :)

A ti, co mě znají mě tam možná najdou... :D  (koncert UDG)

č.51 = Nasbírat 15 triček z navštívených měst

Tohle byl jeden z mých docela snílkovských přání. A splnilo se mi to! Jsem vlastníkem 16ti (ne-li už více) barevných obyčejných pánských triček s jednoduchým nápisem I ♥ určité město. Mám různé barvy, různá města z různých kontinentů a doopravdy VŠECHNY jsou originální a zakoupené jako ,,suvenýr" v tom určitém městě, odkud tričko pochází :) . Ne všecky jsem si kupovala já sama, protože do NY, Japonska nebo Dubaje bych se sice podívat určitě někdy chtěla, ale zatím jsem neměla tu možnost. Za to moji rodinní příslušníci ano a jsem moc ráda, že na mě mysleli tak, že mi koupili tohleto tričko . Díky ! :) Ale protože je normálně nosím, tak se mi nepodařilo je zachytit (třeba na fotce, že jo) všecky dohromady...A ono určitě zase nějaké přibude! Je to taková moje sběratelská vášeň. Já vám alespoň vypíšu všecky města, která zatím mám ;)
Je to psáno různě na přeskáčku a ne podle nějakého pořadí.

1. Venezia
2. San Marino
3. Vienna
4. New Yourk
5. Berlin
6. Paris
7. London
8. Dubai
9. Abu Dhabi
10. Lago di Garda
11. Hurgada
12. Rhodos
13. Madeira
14. Verona
15. Bratislava
16.  鹿児島県 (Kagošima)
17. Basel

 

č.69 = Vyhrát soutěž
Ha! Tak tohle, abych se přiznala, byl cíl, u kterého jsem si byla docela jistá, že ho nesplním, protože vlastně nezávisel na mě, ale spíš na štěstí, které mi vlastně jaksi chybí. A nebo abych ho musela splnit, tak se musí stát nějaký zázrak. A světe div se! On se vážně stal. Já něco vyhrála. A nebylo to lízátko v soutěži, které jsem asi taky nikdy nevyhrála, ale opravdu spravedlivé nestranné losování v jedné neoficiální soutěži o ???. To vám řeknu až později :P
Teď jak jsem se k tomu dostala. Kamarádka mě přemluvila jedno krásné nedělní ráno vyrazit na přehradu na parník. Ale háček byl v tom, že abychom se tím parníkem mohli svézt, museli jsme si s jednou skupinkou bláznů z Brna a okolí zaběhnout na start, respektive na cíl. Že je to zmatený?
Tak ještě malý moment...
Projekt se jmenoval Sakrblé (skupinka bláznů), ujel mi parník. Ale nám ujet nesměl! Vyráželi jsme 10:30 z Přístaviště (našeho startu a zároveň prázdného parníku, který nás měl vzít nazpět) a běželi jsme podél hráze až do Veverské Bitýšky, kam bylo v plánu doběhnout dřív než ten parník. Protože jinak by nám ujel a něměli bychom se jak dostat zpět! Trasa byla dlouhá 9,3 kilometrů, pro mě totálního antiběžce docela strašidelný číslo, a délka jízdy parníku byla hodinka a 20 minut... Náš běh trval hodinu a 10 minut! Takže hurá! Sice jsem chvílemi myslela, že vyplivnu plíce, ale moje běžecká skupinka mě podržela, psychicky samozřejmě! Táhnout mě díky Bohu nemuseli, a zvládli jsme to!
 A ten pocit pak! Úžasný :)) A už se pomalu dostávám k vyplnění tohohle cíle. I když doběhnout dřív než parník opravdu byla výhra, ale ne ta, o které dnes píši tenhle článek.
Tahle skupina totiž hlavně ráda skáče z mostu a s nimi si za menší poplatek může skočit každý. A Sakrblé project jako pořadatelé tohoto běhu losovali i pár lidí, kteří vyhráli možnost si s těmito blázny párkrát zadarmo skočit z mostu. (Neděste se, žádný bungee jumping to není, jen Kienova houpačka! :D)
A ANO! Já jsem byla jedna z těch šťastlivců, na které se konečně usmála štěstěna. která byla vylosovaná a získala poukázku na 2 skoky ze Stropešínského mostu :) Tak snad se brzy uvidíme, kluci! :P :)
Kdyby vás zajímaly nějaké informace o běhu, tak o nás dokonce napsali článek v novinách :)
A skupinu Sakrblé najdete i na Facebooku, kdyby jste si taky třeba chtěli skočit. ;)

Nakonec jsme vlastně všichni zvítězili... :)

DOZNÁNÍ 

A teď se vám musím přiznat, že pár cílů už nejsem schopna splnit za tak krátký čas..(Strašně rychle to uběhlo, fáážně!) Proto jsem se rozhodla trošku ošvindlovat pravidla, i když vím, že to malinko ztrácí podstatu toho projektu, ale jelikož jsem skoro rok cíle vůbec neplnila, a hodně se na všecko vykašlala, tak si myslím, že nebude vadit o měsíc či dva (nebo tři?) si projekt prodloužit . :) Doufám, že jsem ve vašich očích neklesla! Přidávám jeden aktuální FTÍPEK jako omluvu! 

89 aneb Neera detox a její průběh

Neera Detox

Od 15.4. 2015 do 21.4. 2015

Jelikož už jsem dlouho uvažovala o nějakém pročištění, rozhodla jsem se zkusit nějaký osvědčený detox a různé blogerky, celebrity i obyčejní lidé zkoušeli tenhle ,,zázračný“ sirup Neera. Přečetla jsem si nějaké recenze, shlédla videa, zjistila jak to vlastně všecko funguje, a rozhodla se jít do toho! Koupila jsem si ve zdravé výživě tenhle sirup a začala se připravovat na kůru...

Základem je vlastně jen tekutá strava v podobě sirupu, při níž je tělo zásobeno nezbytnými živinami pro pohotovostní fungování, takže je snadné nejíst žádnou pevnou stravu. Není to skutečný půst, neboť je tělo denně vyživováno 400-500 kaloriemi bohatými na minerály, stopové prvky a jednoduché cukry.

Opravdový půst znamená pít pouze vodu. Nejenže je to velmi obtížné vydržet, takový půst může být dokonce pro tělo oslabením.

Poctivě jsem si každý den zapisovala své pocity a zkušenosti. Tramtadadááá, představuji vám splněný úkol číslo 89 - Detox :

Den před kůrou: 
Suroviny nachystány, čerstvé citróny do zásoby nakupeny, a přípravy na samotnou kůru vrcholí. Dneska to bylo jen ranní smoothie, na svačinu jablko a v průběhu dne popíjení chia drinku. K závěru dne zeleninový vývar a před spaním už první dávka Psyllia (1 lžicka) pořádně zapitá vodou. Už jsem plná očekávání a strach z předchozích dnů se přeměňuje ve velikou zvědavost a touhu po tom, to vydržet a cítit se dobře.


Den 1:
Ráno jsem vstala, vymačkala 3 citróny a otevřela Neera sirup. Doufala jsem, že mi to nebude úplně proti chuti, protože jak jsem četla různé ohlasy, každému to sedlo úplně jinak. Namíchala jsem si svoji denní dávku, přidala kaeynský pepř a ochutnala. Je to fakt dobrý! Chuť se moc popsat nedá. Je to prostě sladké, ale zároveň dost pálivé a pikantní. Ráno jsem si ještě dala lžičku Psyllia a půlku sklenice slané vody (celou jsem prostě vypít nemohla :X). Snad to zítra půjde. Hlad, únavu, bolest hlavy nebo něco takového vůbec nepociťuji, cítím se úplně normálně a jídlo mi absolutně nechybí. Kdyby takhle kůra pokračovala takhle celou dobu, pila bych to klidně měsíce.

Den 2:
Ráno bylo až na slanou vodu v pohodě, namíchala jsem si Neera nápoj, přelila do plastových lahví a šla jsem do školy, kde jsem Neeru popíjela po douškách celý den, plus hodně vody. Docela jsem se bála, jak ten školní den zvládnu, ale bylo to daleko lepší, než jsem čekala. V jednu chvíli mi teda začalo kručet v břiše a tak jsem popadla Neeru a pořádně se napila. Za chvíli už zase bylo vše OK. Během dne jsem ještě vypila dva čaje Pur-Eh a k večeru si dala dvě lžičky Psyllia. Jen mě trošku zaráží, že na to jak hrozili, že budete pořád mít potřebu se vyprazdňovat, tak u mě tohle vůbec neprobíhá. Jediné čeho jsem si všimla, tak že mě z rána lehce bolela hlava, ale nic strašného, a na kůži mi vyrašilo pár pupínků což má být také projevem detoxikace. Ale jinak dnes byl úplně normální den se vším všudy.


Den 3:
Řeknu vám, pití teplé slané vody je fakt hnus. Dneska jsem úspěšně vypila celou sklenici,, ale hnedka jsem si musela udělat čaj a zapít to citronovou vodou, jinak by se mi asi udělalo šoufl. Hlad prostě nemám. Baví mě jenom pít Neeru. Ráno obětuji přípravě jídla celého dne pouze pár minut a pak ho akorát popíjím celý den. Normálně bych tím strávila minimálně hodinu, abych si nachystala jídlo na celý den. Navíc mi i dnes, třetí den, pořád chutná, takže vše je více než v pořádku. Akorát už jsem měla chuť na jídlo. Je divné jak všichni kolem vás říkají, jak mají hlad a že by si daly to a tamto a pak vytáhnou ty svoje obědy a svačiny a jdou si koupit ,,kávu“ z automatu. Nevadilo mi u toho být. Neměla jsem ani na většinu jejich jídla chuť. KROMĚ bílého jogurtu s mraženými jahodami a musli, který dnes na sváču vytáhla má spolusedící. Vonělo to a vypadalo opravdu dobře. Tak jsem jedla alespoň očima. To byl dnes jediný slabší moment. Jinak jsem si uvědomila, jak za běžný den utratíme spoustu peněz za jídlo. Támhle si jdu koupit snídani, potom něco z automatu na svačinu, do školní jídelny na oběd, po obědě kávička s nějakou tou sladkostí a nemluvě o tom, když přijdu hladová ze školy domů a sním všechno na co přijdu. Dnes má být ten údajný krizový den, tak třeba se zítra budu cítit ještě lépe!

Den 4:
Ráno jsem si ZASE namíchala ten svůj drink. Slaná voda musela jít stranou, to jsem vážně nedávala. Neera už mi tak nechutná jako ze začátku, ale to se dalo čekat. Celý den jsem strávila doma, uklízela jsem a učila se. Ale to učení mi vůbec nelezlo do hlavy a vůbec mi nešel nastartovat mozek. Tentokrát to přisuzuji Neeře. Na něco to svést musím. :D Hlad ani dnes nepřichází, ale místo něho na mě zaútočila obrovská chuť na bratrovi nachos, které nechal ležet na stole. Když od nich odešel, tak jsem měla nutkání se po nich vrhnout. Ale udržela jsem se :D Jinak jsem chodila celý den ve svetru zabalená do deky, protože mi byla hrozná zima. No, už se těším na onen den, kdy zas budu moci normálně jíst.

Den 5:
Dneska mě už máma přemlouvala, ať to skončím, že už to nemá cenu a že vypadám vybledle. Nebyla jsem namalovaná, takže možná proto jsem se jí taková zdála. Ale já to chci opravdu vydržet! Co mi teda vadí, tak je slaná voda, opět a k tomu nový poznatek a to, že je mi pořád strašná zima, což mi normálně vůbec nebývá. Mám ráda chladno. To ano, ale občas se fakt klepu. ALE ukončit to nechci, minimálně ještě do zítřka večer, protože bych neměla jak a kdy si udělat ty zeleninové šťávičky, co mají následovat. Ale celý den mi dneska tekly sliny na cokoliv, kdo něco jedl nebo vařil. To je fakt utrpení. Bojím se zítřejšího dne ve škole. To bude teprv sranda. 8 hodin v jedné místnosti s lidma, co jenom furt něco žerou. Ale tohle  mě stálo taky docela hodně peněz, takže to chci vydržet. A kdybych to předčasně ukončila, tak si za nějaký čas udělám jen menší víkendový detox, abych Neera sirup spotřebovala. Tak mi držte palce!

Den 6:
Tak dneska už to byla krizovka. Taťka přede mnou odpoledne mával čokoládou, kterou sice mám ráda, ale tentokrát bych se na ni opravdu s největší chutí vrhla a celou ji snědla! Sil to stálo fakt hodně. Už jsem se úplně těšila na zítra, jak si udělám tu blbou zeleninovou šťávu, kterou možná jiní pohrdají, ale já v téhle chvíli to vidím jako největší dobrotu na světě. Už se těšíííím :) .Večer jsem šla spát s pocitem, že jsem se dokázala překonat (sice jsem nevydržela 7dní, ale určitě víc, než jsem čekala. A i to se počítá..)

Den po kůře:
Hurá! Je to za mnou! :) Dneska na snídani jsem měla šťávu z červené řepy, jablka, pomeranče a mrkve. Mňamka! K obědu smoothie z ovoce a vloček a večer už zeleninová polévka. Žaludek si zase pomalu začal zvykat na normální jídlo.

Výsledky? No, docela vidět i cítit! :) Hezky jsem se pročistila :D Jak fyzicky tak i psychicky a získala jsem i nějaký menší váhový úbytek, a dokonce jsem nepřišla ani o žádné svaly! (Mohla jsem si to zkontrolovat na naší váze, která měří i svalovou  hmotu v těle.)
 Kdo by se chtěl pořádně očistit, tak bych to klidně doporučila, ale pro nějaké hubnoucí účinky, nebo jen tak, že to chcete zkusit si myslím, že tato kůra není moc vhodná. To raději začněte zdravě jíst a pořádně cvičit. ;)



Pokud by vás kůra samotná zajímala, více informací najdete ZDE , a nebo se klidně ptejte i mě, ráda vám odpovím. :)

A co vy? Zkoušeli jste někdy nějaký detox? A jak to probíhalo? :)

Trochu #fitness cíle dokončeny

Jsou 3. Zase. Ale jak se na ně tak dívám. Tak spolu docela souvisí. A to tak, že každýmá potenciál mě změnit k lepšímu. Abych se cítila líp a možná abych i dobře vypadala? To zas nevím, bylo by to fajn, ale hlavní myšlenka je jiná. Prostě jsem to chtěla zkusit a to, že mě některé věci chytly, začaly bavit, je zase věc druhá.
A o kterých cílech že to mluvím?

32.- Koupit si časopis o životním stylu/módě.

Jelikož docela poslední dobou sleduji dnešní #fitness trendy jakožto zdravý životní styl, tak na základě kladných ohlasů různých blogerek jsem se rozhodla, že si tento časopis taky koupím a zkusím zjistit, co že je na něm vlastně tak super, a tím i splním jedno z dalších mých přání.
Jedná se o časopis Dieta. Názvu se nelekejte. Žádné drastické diety a návody na to, jak zhubnout, tam nenajdete. Naleznete zde rozhovory jak se sportovci, tak i s jinými slavnými osobnostmi. Různé tipy na zdravé jídlo, cvičení a všeho, co se zdravého života týká.  Pár stránek je věnovaných i té módě a to nejen sportovních doplňků a oblečení ke cvičení. :) Najdete dokonce i typy, jak se nalíčit a třeba i správně se starat nejen o svůj zevnějšek, ale i o svou psychiku.
Stojí 39 korun a vychází každý měsíc. Tohle vydání se mi docela líbilo, takže si určitě koupím i další číslo a možná v budoucnu i předplatné. Kdo ví. :)

 ...a k rannímu čtení takového časopisu patří i zdravá snídaně, tentokrát ve formě mugcaku, který se poslední dobou taky stal jedním z mých oblíbených ranních rituálů. 

A jak nejraději začínáte ráno vy? :)

38.- Zúčastnit se nějakého workshopu

Bylo nebylo, ocitla jsem se zase v Křenovicích, ve ve vesnici nedaleko Slavkova u Brna, kam jsem jela navštívit mou spolužačku a kamarádku, která je mimochodem blázen stejně jako já do zdravého životního stylu.(Přemýšlím, že začnu pro toto spojení už používat zkratku :D ) Večer jsme se byly podívat na jedné akci, pořádanou právě Křenovicemi, a ráno nás čekala řízená hodina spinningu. Byla jsem plná očekávání. Na kole sice jezdím docela dost a ráda, ale tohle je opravdu úplně něco jiného. Jsem moc ráda, že jsem si zase vyzkoušela něco nového a něco,na čem se dá úspěšně vybudovat závislost něco, co bych určitě ještě někdy chtěla zkusit a možná chodit pravidelně.
Tímto taky děkuji Aničce, že jsem si tak mohla splnila další cíl.

92.- Překonat-splnit měsíční výzvu

Na facebooku mi před měsícem vyskočila pozvánka na plank challenge. Okamžitě jsem odklikla, že se zúčastním a další den udělaly tak i moje spolužačky. Byla jsem ráda, že do toho nejdu sama.
 A o co se vlastně jedná? Je to měsíční výzva, při které každý den děláte ten stejný cvik, akorát přidáváte na opakováních nebo intenzitě. V tomhle případě to bylo na výdrž a delší časový interval, kdy se místě držet na předloktí a špičkách na za zemi jako ,,prkno".

pro inspiraci obrázek, jak na to.

 Prvních pár dnů to byla úplná pohodička, a navíc i v doporučený REST DAY jsem dělala planking aspoň na chvíli,říkala jsem si. Jak se časem navyšovaly sekundy a už se to hemžilo minutami, začala to být opravdu výzva. Nebudu vám lhát. Někdy jsem opravdu nevydržela 2 minuty naráz. Musela jsem si dát aspoň 5-ti sekundovou přestávku a pak pokračovat. Nechápu lidi, co vydrží přes 2 minuty v kuse. Tohle vážně obdivuji. Ale myslím, že na začátečníka mírně pokročilého na sebe můžu být docela hrdá, že jsem to aspoň takhle částečně splnila a tento cvik dělala opravdu každý den.

A tady ještě obrázek,pro ty hodně odhodlané. :D

Přeji hodně štěstí !

Tímto můj dnešní článek končí. Ale nebojte se, pomalu, ale jistě, připravuji další seznam 

101 cílů, který je už ve finishi. A můžu vám slíbit, že se máte na co těšit! :)

Mějte se krásně a žijte zdravě! ;)

61 splněna už dávno!

cíl 61=> Pořádně někoho překvapit

A proč dávno? Nu,jak říká náš pan profesor z češtiny, to bylo tak, že
když jsem si tak jednou povídala s kamarády a vzpomínali jsme na oslavu narozenin jednoho z nás, tak mi ten jeden dotyčný řekl: ,,Úplně jsi mi vyrazila dech, moc jsi mě tím překvapila! Byl jsem z toho úplně vedle!" A o co se jedná?
Asi před půl rokem slavil tento kamarád sedmnácté narozeniny a já, abych nepřišla na oslavu s prázdnou, jsem ukuchtila muffiny. No a zbylo mi těsto :D Takže co teď s ním, že? A tak jsem upekla takový menší dortík. Byl to hodě spontání nápad, ale bylo vidět, že předčil očekávání. 
Až byli všichni na místě, tak se zhasly světla a všichni začali zpívat známou narozeninovou písničku ,,Hodně štěstí,zdraví..." Sehnala jsem předtím nějaké barevné narozeninové svíčky, které jsem pak zapálila na dortě a předala oslavenci, který , jak bylo už zmíněno, byl ohromně překvapený. A mě to velice zahřálo u srdíčka, že jsem někomu mohla udělat radost :)


A taky proto,protože jsem splnila další cíl,juchů ! :)

Snad se mi to podaří všecko odškrtat, poslední dobou na splnění těch cílů dost pracuji, takže můžu slíbit, že se máte na co těšit! :)

Mějte se fanfárově !

Raz,dva ještě ne,ale TŘI !

3 a dost? Nebo do třetice všeho dobrého? Kdo ví. Já doufám, že to dokončím! :) Pomalu ale jistě se vážně blížím ke konci.. Ještě 16 přání a je to!
 Další splněné a dlouho odkládané bylo, že napíši mým blízkým osobám dopis.

= přání číslo 3.

Abych to více definovala, tak jsem napsala dopis jen svým přátelům. Rodina mi je samozřejmě taky moc blízká, ale tohle byl úkol zaměřený jen na tu nepokrevní linii. :D
Nuže, dopis jsem se rozhodla napsat jenom opravdovým kamarádkám a kamarádům. Většinou jsem jim sdělila, proč jsou pro mě důležití, shrnula jsem, co se mi na nich vlastně líbí a proč je ,,miluju".
Každé psaní mělo zhruba půl stránky A4 a bylo psané na počítači... Já vím, jsem lenoch, ale věřte mi, že i pro ty vyvolené by to byl oříšek přečíst, protože škrábu jak kocour. A bohužel i když se snažím, tak to po mě hodně lidí nepřečte. Tak mě omluvte.
Pod celý dopis jsem ještě napsala citát, který jsem našla na internetu, a který se hodil k našemu vztahu.
Každá obálka označená ,,krasopisným" písmem- jménem obsahovala ještě sladkost. Aby věděli, že mi dodávají energii jako cukr,třeba. Zezadu obálky je ještě prosba-doporučení aby byl dopis otevřený někde v soukromý.

                  

No a druhá věc bude ten dopis předat. Neslibuji, že ho dám všem. A když už, tak některým dřív, některým později.

Jako cenu útěchy Vám sem dám některé citáty, co jsem použila, ale samotné dopisy zveřejňovat nebudu. Přece jenom tyhle články čte spousta lidí a tohle je docela osobní věc. Trochu bych porušila listovní tajemství, no ne? :)

,, Získat kamaráda je jako nalézt poklad. Ztratit dobrého kamaráda je jako ztratit kus sebe... ''

,, Přátelé jsou andělé, kteří nám dávají křídla, když ta naše zapomněla, jak létat...“

,, Přítel není ten, kdo tě drží za ruku, ale ten, kdo se dotýká tvého srdce... ''

„Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád.

Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou.“

A navíc průběžně plním další přání, a to za každý splněný cíl si dát do kasičky 15 korun :)

Budu moc ráda, za jakékoliv námitky, dotazy, či třeba pochvaly! :)

Díky, že to čtete!

Sedm!

Tak,poslední dobou jsem se nějak rozjela . Jeden cíl, jeden článek. Tak přesně takhle jsem si na začátku představovala, že to bude vypadat. :D  Dneska jsem splnila další cíl, a to ten sedmý v pořadí. Dva dny být milá. Vědomě. Myslím, že to není tak těžké, ale když se pak opravdu snažíte a někdo vás přesto hrozně naštve, tak věřte mi, je docela komplikované to v sobě udržet. Ještě, že jsou to jen dva dny!
A jak to vypadalo? No,přinesla jsem spolužačce jako DÍKY bonboniéru a spolužákovy jsem bez ofrků a otrávených pohledů s úsměvem okopírovala pracovní list do biologie. Usmívala jsem se na známé tváře na ulici, v autobuse a ve škole. Byly to docela fajn dva dny. Občas, když mi ti lidi úsměv oplatili, o hodně se mi zlepšil den. Však to zkuste taky! :)




A co je nového ? :)

Jinak vám všem chci hrozně poděkovat za podporu a za to, jak mi dáváte další motivace splnit opravdu všechny cíle do jednoho. Jak čtete můj blog a nadáváte mi za to, že přidávám málo článků.  Dneska o přestávce u nás ve třídě byl hrozný BOOM a všichni si začali sepisovat svých 101 přání a opravdu do toho chtějí jít! Strašně mě to hřeje u srdíčka. Všem, co do toho jdou vám moc držím palce! :)


Mějte se krásně a doufám, že zas brzy budu mít důvod napsat další článek ! :)